Mlok skvrnitý (Salamandra salamandra)

Mlok skvrnitý (Salamandra salamandra)

Třída: obojživelníci
Řád: ocasatí
Čeleď: mlokovití
Rod: mlok

Znaky

Mlok skvrnitý je žlutočerně zbarvený živočich. Jedná se o robustnějšího obojživelníka protáhlého tvaru s krátkými končetinami, poměrně dlouhým a silným ocasem a dosti velkou hlavou se zakulacenou tlamou a vypouklýma očima. Jedinec dorůstá až 18–28 cm.

Rozšíření

Tento obojživelník je trvalým obyvatelem především od jižních až po střední části evropského kontinentu, dále se objevuje v jihozápadní Africe a je také nejrozšířenějším zástupcem mlokovitých v celé západní Asii. Mloka skvrnitého jako jediného zástupce rodu Salamandra najdeme na celém našem území. Výjimkou jsou západní okraje Českomoravské vrchoviny a bezlesé nížiny, hlavně na jihu Čech a Moravy.

Prostředí

Mlok skvrnitý je živočich s převažující noční aktivitou. Ve dne a za suchého počasí se schovává pod kořeny či kůrou stromů, pod pařezy, zdržuje se také v norách hlodavců nebo ve skalních štěrbinách. Ve dne jej můžeme pozorovat například po dešti, kdy si shání potravu. Aktivní je od března či dubna až do října, někdy do listopadu. Přes zimu se ukrývá ve větších skupinkách pod zemí, např. v jeskyních, štolách, dokonce i ve sklepech.

Potrava

Jeho potravou se stávají nejčastěji malí až středně velcí bezobratlí živočichové – žížaly, stonožky, drobný hmyz, pavouci, červi, slimáci.

Způsob života

Mezi třetím a čtvrtým rokem života mločí jedinci pohlavně dospívají. Dožít se v přírodě mohou až 20 let. Nejvhodnějším obdobím pro rozmnožování pro ně je období od začátku července až do října. Samička naklade přibližně 40 larev ročně. 3-6 centimetrové larvy mají hnědou nebo černohnědou barvu s mramorováním. Jsou masožravé, ve svém okolí loví rybí potěr, drobné korýše a členovce. Běžně se požírají i navzájem.

Zajímavosti

Mlok má na hlavě příušní žlázy s jedovatou látkou (samandarin). Pro člověka není mločí jed nikterak nebezpečný, nedostane-li se např. do očí, kde způsobuje silné pálení. Pro svou kořist či pro případného nepřítele v podobě menších živočichů může být samandarin i smrtelný. Vyvolává totiž silné svalové křeče a navyšuje činnost krevního oběhu celého těla, čímž znesnadňuje dýchání. Kvůli této obranné pomůcce, kterou si během evoluce vytvořil tak nemá takřka žádného přirozeného nepřítele. Největším nebezpečím je pro něj, jak jinak než člověk.


Zpravoval Dominik Václav
Foto http://www.phototrip.cz/

Datum

7. duben 2016

Tags

Obojživelníci

POUŽITÉ ZDROJE

Internet:   

| www.priroda.cz | http://cs.wikipedia.org | http://www.herpetology.cz  | http://cs.balcanica.info | http://www.gjb-spgs.cz | http://commons.wikimedia.org http://www.agrinostra.cz | http://www.hmyzaci.wz.cz | http://www.nasiptaci.info | http://www.chovzvirat.cz |
http://www.prirodainfo.cz | http://www.naturabohemica.cz | http://obojzivelnici.wbs.cz | http://amphibia.webzdarma.cz | 

Knihy:

REICHHOLF, Josef a Günter DIESENER. Obojživelníci a plazi. Vyd. 1. Praha: Knižní klub, 1997, 287 s.

Průvodce přírodou (Ikar). ISBN 80-7176-477-9.

DUNGEL, Jan a Karel HUDEC. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Vyd. 1. Praha: Academia, 2001. ISBN 80-200-0927-2.

 

Na projektu spolupracovali

 

logo

logo obec

logo extra trida logo NFT

jumpee

Lokalizace

© 2016 Základní škola a mateřská škola Březová, okr. Uherské Hradiště